Archív štítků: Syndromy a symptomy
Cushingův syndrom
Cushingův syndrom je onemocnění, které vychází z poruchy hormonálního systému. Konkrétně navazuje na špatnou funkci hormonu kortizolu, který se tvoří v kůře nadledvin a jeho funkce je pro správné fungování organismu naprosto rozhodující.
Kortizol se značně podílí na snížené aktivitě imunitního systému nebo zvyšování krevního tlaku a zejména u zdravých lidí se ve zvýšené formě vyplavuje během výrazných stresových situací. Cushingův syndrom může být částečě zapříčiněn i pravidelnými dávkami kortikoidů, které se značně podílejí na odstranění zánětů v lidském těle, ale mají také řadu nepříznivých účinků, z nich jeden může být právě vznik této choroby.
Projevy Cushingova syndromu
Nejvýraznějším projevem Cushingova syndromu je bezpochyby nárůst na váze a u některých jedinců dokonce i o více jak desítku kilogramů.
Obezita, nadměrná tělesná hmotnost a zvýšená chuť k jídlu jsou tedy v tomto případě na prvním místě a jsou pro toto onemocnění naprosto typické - prakticky žádný nemocný se tomuto faktoru nevyhne. Obezita vzniká zejména v oblasti obličeje a břicha, k úbytku váhy může dojít například na dolních končetinách. Typické jsou i náhlé změny a výkyvy nálad, u nemocných se často vyskytují depresivní stavy a mnohdy dokonce cukrovka.
Cushingův syndrom lze tak označit jako jeden z nežádoucích účinků užívání kortikoidů.
Léčba Cushingova syndromu
Primárně je nutné určit příčinu tohoto onemocnění. Pokud příčina ční z užívání kortikoidů, je nutné dávky omezit, což povede až k jejich úplnému vysazení. Mnohdy ale může být původem nemoci i nádorové onemocnění a v takovém případě se celá situace řeší plně chirurgicky. Poté, co lékař naprosto přesně zjistí příčinu, nakonec stanovuje i léčbu i její délku.
Melkerssonův Rosenthalův syndrom
Melkerssonův-Rosenthalův syndrom je onemocnění, při kterém je postižen lícní nerv - obrna lícního nervu. Lícní nerv se řadí mezi hlavové nervy, jeho primární centrum leží přímo v mozkové kůře a jsou-li nervy přímo nebo jen částečně narušeny, pak dochází k obrně lícního nervu, která je odborně nazývána právě jako Melkerssonův-Rosenthalův syndrom.
Zpravidla se syndrom rozděluje na primární a centrální. Pokud je nerv poškozen, pak se na své cestě z mozkové kůry přímo do lícního nervu zkříží, což má za následek obrnu lícního nervu na straně levé nebo pravé - v závislosti na poškození nervu na konkrétní straně.
Příčiny Melkerssonova-Rosenthalova syndromu
Příčin tohoto onemocnění může být celá řada. Nutno zmínit, že se nejedná o onemocnění vrozené, ale jedinec k němu dospěje během života vlivem různých faktorů.
Nejčastěji se u jedince dostaví mozková mrtvice, kdy dochází k centrální obrně lícního nervu s tím, že během mrtvice se mohou objevit i další příznaky, například porucha vědomí, polykání nebo dokonce ochrnutí některé tělesné části. Velmi často se ale onemocnění může projevit po prodělané infekci, například oparu nebo infekci v uších. Následně lze mluvit o příčinách, které vznikají působením chladu - prochladnutí lícního nervu, obrna může vzniknout i po působení chladu nebo při přítomnosti nádorů.
Projevy a léčba Melkerssonova-Rosenthalova syndromu
Projevy jsou patrné už na první pohled. Zpozorovat je lze vždy na jedné straně obličeje, dochází ke změnění mimiky obličeje a zpozorovat změny je možné hlavně ve chvíli, kdy se postižený usměje. Úsměv je velmi pokřivený, nelze v tomto případě mluvit ani tak o úsměvu, jako spíš o úšklebku. Medicína v souvislosti s léčbou nedokáže dnes udělat zázraky, je tak nutné rehabilitovat a ve většině případů jsou podávány pravidelně vitamíny, o jejichž účincích ale rozhodně nelze mluvit se stoprocentní účinností.
Klinefelterův syndrom
Klinefelterův syndrom je geneticky vrozené onemocnění, které se vyskytuje u narozených dětí výhradně mužského pohlaví a rozhodně není možné mluvit o vzácném onemocnění.
Často se ale stává, že porucha není diagnostikována mnoho let, protože se projevuje velmi nenápadně a mnohdy dokonce postupně.
Příčiny Klinefelterova syndromu
Příčinou tohoto onemocnění je nadměrná přítomnost chromozomové výbavy buněk konkrétního jedince.
U normálních jedinců se klasicky vyskytuje 46 chromozomů, z nichž jsou jen dva pohlavní. U nemocného jedince se vyskytuje chromozomů celkem 47 a disponuje třemi pohlavními chromozomy. Rodiče dítěte mohou být zcela zdravý, ale i tak se při vývoji pohlavní buňky dostaví defekt, jejíž přesný vznik zatím není zcela přesně stanoven. Známo je jen to, že při vývoji, vzniku i dělení pohlavních buněk se dostaví změna, která má za následek větší počet chromozomů u dítěte.
Projevy Klinefelterova syndromu
Projevy nemusí být na první pohled nijak výrazné a to hlavně po narození dítěte. Jisté však je, že během vývoje se dostavují výrazné anatomické změny. Největší změny lze zpozorovat u chlapců na jejich postavě, zpravidla jsou vyšší a jejich končetiny jsou velmi dlouhé. Dostavuje se i omezená funkce varlat, což vede k absolutní neplodnosti jedince a dostavuje se i výrazně nižší hladina testosteronu. Nemocní nemají příliš mužné rysy, dochází k úbytku svalové hmoty, mnohdy se dokonce objevuje zvětšení prsou a naprosto typické je zvýšené ochlupení a to hlavně v oblasti tváří. Inteligence není zpravidla nijak narušena.
Diagnóza Klinefelterova syndromu
Přesnou a jasnou diagnózu je možné získat jen na základě genetického vyšetření z bílých krvinek získaných z klasického odběru krve. Následná léčba poté, co je přesně potvrzena pravost diagnózy, není prakticky žádná, protože na toto onemocnění neexistuje žádná léčba. Jen v některých případech je nemocnému podáván testosteron, aby se vytvořily mužnější rysy, ale to má za následek rizikové vedlejší účinky a pacient tak musí být pravidelně kontrolován a sledován.
Komentáře